Tinnitus

Termín tinnitus (z latinského tinnire, tedy znít nebo zvonit) používají lékaři pro tzv. šelest. Takto postižení lidé jej popisují různě: stěžují si třeba na pískání, hučení či zvonění v uchu, bzučení, syčení, tikání, cvakání, mlaskání nebo mají pocit, že slyší lokomotivu. Často jde o kombinaci různých zvuků, například jednoho vysokého, druhého nízkého. Nemusejí je také slyšet jen přímo v uchu, ale někdy mají pocit, že je vnímají přímo „uprostřed hlavy“.

Syndrom přináší psychické i fyzické vyčerpání

Intenzitu tinnitu pacienti obvykle vnímají jako velmi mírnou (přirovnávají ji například k šelestění listí na stromech), nejhorší ovšem je, že se tyto zvuky nedají „vypnout“: trápí nemocného člověka nepřetržitě ve dne v noci, takže je značně psychicky a kvůli nedostatku spánku i fyzicky unavený. U některých jedinců se objevují i sebevražedné tendence, dokonce častěji než u onkologických pacientů.

Obvykle se objevuje takzvaný subjektivní tinnitus, kdy zvuk vnímá pouze nemocný člověk. Mozek vnímá zvuk, který objektivně neexistuje. Ve vzácných případech se vyskytuje takzvaný objektivní tinnitus, kdy mozek vnímá zvuk, který skutečně existuje a je způsoben např. svalovou křečí. V tomto případě jde asi o jedno až dvě procenta případů a vzhledem k možnosti rychlého nalezení jeho příčiny patří k nejlépe léčitelným.

Hledání příčiny tinnitu není snadné

Hledání příčiny tinnitu je velmi obtížné a mnohdy jde o běh na dlouhou trať. Tinnitus totiž není jedna nemoc, ale syndrom způsobený mnoha různými důvody: nedoslýchavostí zapříčiněnou stářím či dlouhodobým působením nadměrného hluku, problémy s krční páteří, záněty středního ucha, cizím předmětem v uchu, aterosklerózou (kornatění tepen v důsledku ukládání tuku), špatným průtokem krve cévami, hypertenzí (vysokým tlakem), psychiatrickým onemocnění, úrazem hlavy či krku, nádorem na mozku apod.

Tinnitus vnímají nemocní jako zásadní potíž

Je ovšem třeba zdůraznit, že v drtivé většině případů tinnitu nejde o onemocnění, které by ohrožovalo člověka na životě. Přesto jej nemocní vnímají jako zcela zásadní potíž, zvláště do té doby, než navštíví lékaře. Neustálým cizorodým zvukem jsou vystrašení, vystresovaní a propadají depresím. Velkou úlevu proto přináší už samotná návštěva lékaře, který obvykle vyloučí závažnou nemoc. Jako u všech chorob i zde platí, že čím dřív začnete tinnitus řešit, tím větší je šance na jeho zmírnění či odstranění. Zvláště je důležité, aby nepřešel z akutní fáze (za tu se obvykle považuje prvních šest měsíců) do chronických dlouhodobých potíží.

Důležité je to nevzdat

Tinnitus je v současnosti velmi rozšířeným problémem. Podle lékařů je třetím nejčastějším symptomem (po bolestech hlavy a závratích), se kterým k nim nemocní přicházejí. Je to zřejmě způsobeno i moderním životním stylem, k němuž patří stres a hluk. Ovšem ani v minulosti nebyl tinnitus neznámý: trpěli jím například Vincent van Gogh, Ludwig van Beethoven, Martin Luther, Michelangelo nebo Bedřich Smetana. Statistiky ovšem ukazují, že čím je civilizace na „vyšší“ úrovni, tím více případů tinnitu se objevuje.

Při hledání jeho příčin je důležité neztratit trpělivost a především nenechat se odbýt tvrzením, že s ním nelze nic dělat. Lékaři by se u každého měli snažit najít příčinu tinnitu, a tu odstranit, i když nemusejí být vždy zcela úspěšní. Někdy důvod nenajdou, jindy jej zcela vyřešit nelze nebo je to velmi obtížné. Ani to však není důvodem k rezignaci: lékaři specializovaní na tento problém umějí u většiny nemocných najít nějaké řešení, přestože nemusí jít o úplné uzdravení.

Na tinnitus si lze zvyknout

Zhruba u poloviny nemocných dokáží lékaři zmírnit projevy tinnitu například pobytem v hyperbarické komoře, laserovými zákroky či různými léky (důležité jsou v tomto ohledu přípravky s extraktem z Ginkgo biloby, které zlepšují průtok krve). Mnohdy se tinnitus zklidní už tím, že se nemocný přestane stresovat a obávat se smrtelné choroby. Lidé postižení tímto syndromem se rovněž mohou pod lékařským dohledem naučit si na něj zvyknout: podobně jako nevnímáme zvuk polknutí, lze šelestění v uchu postupně začít ignorovat.


Nahoru