Nenechte mozek zestárnout

Abychom si udrželi dobrou paměť až do pozdního věku, měli bychom ji už od mládí trénovat. Není radno se spoléhat na to, že si náš mozek poradí sám: už od 25 roku života totiž začíná stárnout, což s sebou nese i zhoršování paměti. A to, co začne zapomínáním, kam jsme položili tu kterou věc, může skončit jako vážná porucha paměti.

Trénování paměti

Nenechte mozek zestárnout

V dnešním uspěchaném světě mnoho lidí nemyslí na to, že jednou zestárnou – žijí tady a teď. Nepokládají za důležité zabývat se něčím takovým, jako je trénování paměti. Neuvědomují si potenciál vlastního mozku, je pro ně samozřejmostí, že funguje, jak má, a proto jej (na rozdíl od jiných částí těla) zanedbávají. Ale není prozíravé nechat mozek stárnout rychleji než kupříkladu pleť.
Ne nadarmo tedy odborníci doporučují, abychom se na trénování paměti dívali jako na tělocvik. Stejně jako cvičíme doma či chodíme do posiloven, tanečních studií či různých sportovních organizací, čímž se snažíme udržet své tělo v dobrém stavu, lze se účastnit různých kurzů a akcí zaměřených na trénink paměti nebo si prostě každý den vyčlenit 20 minut na trénování mozku.

Trénink paměti je snadný

Není to nic složitého, stačí luštit křížovku, sudoku či hlavolam. Když chcete hrát s blízkými deskovou hru, zvolte takovou, u které je potřeba trochu přemýšlet. Nebo zkuste třeba slovní fotbal. Vyzkoušet také můžete některou z mnoha stránek na internetu určených k trénování paměti. Učte se cizí jazyky, hrajte šachy, sledujte v televizi vědomostní soutěže a sami odpovídejte na položené otázky nebo si třeba opakujte data z historie. Pište si deník, občas se podívejte na staré zápisky a snažte se prožité situace si znovu vybavit. To vše jsou jednoduché triky, které nejenže pomáhají udržet vaši paměť svěží, ale dokážou ji i zlepšit.

Paměti pomáhá aktivní život

Naší paměti pomáhá, žijeme-li aktivním životem. Všechny podněty jsou vítané: rozhovory s jinými lidmi, návštěva divadla či kina, čtení knih, sledování naučných pořadů. Zkrátka vše, při čem si do paměti ukládáme nějakou novou informaci či zážitek. Mozek bez podnětů totiž leniví. V každodenním životě máte také mnoho prostoru pro to, abyste si schopnost zapamatování zlepšovali drobnými hrami, které si sami můžete vymyslet. Když se kupříkladu potýkáte s tím, že si hůře vybavujete jména, zkuste si s lidmi při představování – je-li příležitost – o jejich jménu promluvit. Třeba o tom, kolik lidí s daným příjmením asi žije nebo jak asi kdysi vzniklo. Brzy se vám jména budou do paměti ukládat mnohem snadněji.

Předpokladem úspěchu je zdravý životní styl

Paměť je též úzce spjata s naším zdravotním stavem a s tím, jak se cítíme. Poruchy paměti mohou být následkem stresu, nedostatku spánku a celkového nezdravého životního stylu (podle některých studií trpí horší pamětí v pozdějším věku například kuřáci, jasným viníkem poruch paměti je i zvýšená konzumace alkoholu). Vědci též zkoumají souvislost paměti a stravování. I když to není zcela prokázáno, podle prvních výsledků se předpokládá, že lépe na tom jsou lidé, kteří před hamburgery dávají přednost třeba středomořské stravě. A v neposlední řadě zlepšují paměť i přípravky s extraktem z Ginkgo biloby.


Nahoru