Závratě, odborně vertigo, označují pocit částečné nebo úplné ztráty prostorové orientace. Často je doprovázejí další příznaky – zblednutí, bušení srdce, bolest hlavy, nevolnost, pocení, průjem, ale i úzkost, strach a nervozita.
V některých případech se přidává i tinnitus (pískání či šelest v uších) – tehdy mívají závratě i tinnitus často stejnou příčinu.
Závratě jsou pro nemocné velmi nepříjemné, protože přinášejí pocit ztráty jistoty a kontroly nad pohybem. Mnozí se musejí vyhýbat rychlým pohybům hlavou, vadí jim míhající se lidé nebo pohled na opakující se vzory (například dlažba).
Jiní ztrácejí rovnováhu i při běžných činnostech, a u některých se postupně rozvíjí strach z určitých situací – z chůze po úzkém mostě, pobytu ve výškách nebo na otevřeném prostranství. V akutní fázi mohou být potíže tak výrazné, že člověk nemůže chodit do práce ani řídit auto, a někdy je nutná i psychologická podpora.
Po bolestech hlavy jsou závratě druhou nejčastější příčinou, proč lidé vyhledávají lékaře. Nejde přitom o samostatné onemocnění, ale o příznak více než tří set různých chorobných stavů.
Příčinou mohou být například:
Závratěmi se proto zabývá celá řada lékařských oborů – neurologie, ORL, oftalmologie, vnitřní lékařství, ortopedie, traumatologie či endokrinologie.
Dokonce vznikl i specializovaný obor nazývaný neurootologie, který se zaměřuje právě na diagnostiku a léčbu poruch rovnováhy a závratí.
U závratí platí dvojnásob poučka, že nejdůležitější je, aby váš praktický lékař zjistil co nejvíce informací o vašem celkovém zdravotním stavu. Na základě rozhovoru a základního vyšetření pak může odhadnout pravděpodobnou příčinu potíží a odeslat vás ke správnému specialistovi.
Lékař se vás obvykle zeptá:
Závratě mohou totiž vznikat i v důsledku dlouhodobého přetížení organismu.
Proto je důležité, abyste si na všechny tyto skutečnosti vzpomněli a před lékařem nic nezatajovali – jen tak může najít skutečnou příčinu vašich potíží a zvolit vhodnou léčbu.
ZÁVRATĚ A PRAVÉ VERTIGO
Lékaři rozlišují běžné závratě od tzv. pravého vertiga. Při pravém vertigu má člověk pocit pohybu vlastního těla nebo okolních předmětů, i když ve skutečnosti k žádnému pohybu nedochází. Nemocní popisují, že se cítí, jako by byli na řetízkovém kolotoči, jako by se houpali nebo měli pocit tahu na jednu stranu.
Pravé vertigo je většinou způsobeno poruchou rovnovážného ústrojí (tzv. vestibulárního systému), které se nachází ve vnitřním uchu. Může však být i příznakem závažnějšího onemocnění – například Menièrovy choroby (nemoc vnitřního ucha) po postižení mozku.
Proto je důležité vyhledat lékaře včas, zvlášť pokud se závratě opakují nebo zhoršují.
U mladších lidí může být příčinou vertiga například roztroušená skleróza či nádor mozku, zatímco u starších pacientů bývá častější cévní onemocnění mozku.
V těchto případech může lékař doporučit léčbu zaměřenou na zlepšení prokrvení mozku, například přípravky s extraktem z Ginkgo biloby.
Prevence závratí závisí především na odhalení jejich příčiny. Obecně však lékaři doporučují dodržovat zásady zdravého životního stylu:
Závratě postihují až polovinu osob starších 60 let, proto by se senioři měli vyhýbat činnostem, při nichž hrozí ztráta rovnováhy a pád.